V každé zásilce, kterou sestavujeme, se snažíme zahrnout několik položek, které se ve Vancouveru běžně nenacházejí – chcete-li takový „experiment Kaarigar“. Více než jedinečnost hledáme položku s poutavým příběhem, se kterým se naši klienti dokážou ztotožnit. V tomto případě je na řadě skromný tiffin.
Tiffin, neboli dabba (DUH-bah), je jednoduchá svačinová krabička složená ze stohovatelných přihrádek z nerezové oceli. I když jsou běžné v celé Indii, právě v Bombaji tiffin skutečně zanechal svou stopu. V Bombaji není teplé jídlo do kanceláře nebo do školy považováno za luxus, ale za nutnost. Indové jsou navíc, pokud jde o jídlo, známí svou vybíravostí (stačí se zeptat). Domácí vaření je zde králem. A právě zde přichází na řadu tiffin.
Každé všední ráno se v Bombaji spustí doručovací systém, jaký na planetě nemá obdoby. Cílem systému je včas vyzvednout, doručit a vrátit každou svačinu – vzhledem k provozu, počasí a množství svačin monumentální úkol. Lidé, kteří se této výzvy ujímají, jsou známí jako dabbawallahs – doslova: nosiči krabic.
Po ranním dojíždění obcházejí bombajské čtvrti a vyzvedávají čerstvě připravené svačiny. Díky kombinaci jízdních kol, vlaků, jednoduchého kódovacího systému a několika kontrolních stanovišť pro třídění jsou dabbawallahové schopni doručit teplý domácí oběd do škol a na pracoviště po celém městě. Po obědě se proces opakuje a prázdná krabička na svačinu se vrací domů.
Nejpozoruhodnějším aspektem systému dabbawallah je jeho bezprecedentní míra úspěšnosti – nedávná studie zjistila, že tiffin se zpozdí nebo úplně ztratí zhruba jednou ze sedmi milionů doručení. Tato míra úspěšnosti je o to působivější, že dabbawallahové mají nízkou úroveň gramotnosti a že Bombaj má vysokou míru dopravní zácpy.
V poslední době si systém získal uznání mezinárodní obchodní komunity a slávu díky Bollywoodu (viz film „Lunchbox“). Přijďte si vybrat svůj vlastní kousek tohoto příběhu nebo si prohlédněte naši kolekci ručně vyráběného měděného nádobí.